Česky/English

Palec – ředitel nohy…

Článek o palci na noze si pro vás připravila Míša Krákorová.

Na úvod si dovolím citovat jednoho svého klienta: “Tak používání palce je hodně revoluční záležitost! Zdá se že to řeší problém s pravým kolenem a chození z kopce…” A podobná zpětná vazba se mi vrací čím dál častěji. Proto dnešní článek bude právě o palci a jeho veledůležité funkci pro nohu. 

Prsty na nohou jsou pro nás obecně takovým zapomenutým územím; místem, které je daleko, někde zavřené (často v nevhodných botách, které nekopírují tvar chodidla), na které se nesahá, nekouká, tak proč bychom na ně měli vůbec myslet a vnímat je. Řada lidí nedokáže ani rozlišit, jestli se jich někdo dotýká na ukazováčku nebo prostředníčku u nohy. Prsty, a palec obzvláště, jsou přitom extrémně důležité pro správnou funkci nohy při chůzi, běhu a vůbec jakékoli lokomoci. Jejich aktivita při odvalu chodidla nám dodává dopředný pohyb (který je účelem chůze), přičemž palec je “hlavním tahounem”. V důsledku nedostatečné aktivity palce nefunguje správně biomechanika nejen chodidla, ale celé dolní končetiny, potažmo zbytku těla a nerovnoměrná zátěž je na světě. Ta vede ke svalovým dysbalancím a může vyústit v řadu potíží, například bolesti kolene, bolesti kotníku, přetížení Achillovky, bolestem klenby a dalším trápením. Mimo jiné, změněná biomechanika znamená nižší ekonomičnost pohybu, a tak může vést i k nižšímu výkonu. V překladu – úprava pohybového stereotypu (“techniky”) umí vyřešit bolestivý stav, ale také pomoci sportovci k lepšímu výkonu. 

Biomechanika chůze je velmi složitá záležitost, chůze se účastní opravdu každý kloub v těle. Zaměříme-li se pouze na dolní končetiny, musí zde spolupracovat kyčel, koleno, hlezno, všechny klouby přednoží a prstů u nohy. Funkčně zde můžeme popsat tzv. spirální stabilizaci. Jak si ro zjednodušeně představit? Když při ždímání zkroutím ručník, bude pevnější. A podobně funguje dolní končetina. Při chůzi se tedy děje řada rotací, které jdou proti sobě. Ta vytváří stabilitu a umožňuje pohyb dopředu. I práce chodidla má svá “pravidla”.

Ale zpět k palci a jeho úloze. Palec se neúčastní pouze odrazu, ale obecně má stabilizační funkci. Souhra aktivity zejména flexoru (ohýbače) a abduktoru (odtahovače) palce je důležitá už při absorpci síly při dopadu chodidla, kompenzací nerovností povrchu; dále při posunu těžiště směrem vpřed a nakonec při odvalu chodidla. Nejčastější nešvary související, které v chůzi u svých klientů vídám, jsou vpodstatě dva a oba vedou k neideální biomechanice a zadělávají nám na nedobrotu. 

  1. Palec není zatěžován ve své podélné ose a přitahuje se k ostatním prstům.
  2. Při odvalu chodidla se palec ohne, pak už nic neudělá a jen se chodilo zvedne a posune vpřed. 

Oba dva nešvary znamenají v podstatě totéž – že člověk palec při chůzi vůbec nepoužívá. 

Jak by tedy zapojení palce mělo vypadat? Začněme od začátku – od nášlapu. Po dopadu paty postupně následuje položení zbytku chodidla na zem. Už tady jde palec do akce – abduktor palce jej rovná do osy 1. kosti přednoží, aby docházelo k přenosu síly správným směrem a flexor palce brzdí dopad přednoží, a tím pomáhá při absorpci nárazu. Při následném přenosu váhy ze zadní části chodidla směrem nad jeho přední část oba svaly ve spolupráci pomáhají držet klenby nohy, a to podélné i příčné (chodidlo nemá pouze dvě klenby – podélnou a příčnou, ale obou je hned několik). To přispívá ke stabilitě kotníku a celé dolní končetiny a brání útlaku plantárního nervu (nervu chodidla, pro jeho útlak jsou typické bolesti kolem kloubu pod 2. až 4. prstem). Dostáváme se k odrazu. Už když volná noha míjí nohu stojnou, začíná odraz a zvedá se pata. Tady vstupuje do hry ještě další flexor (ohýbač) palce, a to dlouhý flexor, který začíná už na lýtku a kromě palce tak ovládá i kotník. Dlouhý flexor tedy odraz začíná (zjednodušeně, na chodidle je řada dalších svalů, která se na jeho funkci podílí), ale na samotném konci odrazu se zapojuje i krátký flexor palce, který dodává tu poslední, ale velmi důležitou tečku. 

A co se tedy děje, když svaly palce nefungují správně? Bez dobře fungujícího palce je celá dolní končetina méně stabilní. Kdykoli, kdy něco v těle nepracuje, jak má, musí to “dorovnat” něco jiného, co se tím přetěžuje. Kvůli nefunkčnímu palci může docházet k propadům klenby, a tím již zmíněnému útlaku plantárního nervu. Dále přispívá k nestabilitě hlezna, přetěžování Achillovy šlachy a svalů lýtka obecně, nerovnoměrné zátěži (bolestem) kolene, dysbalance se mohou řetězit až do kyčle, oblasti pánve, břicha i ramene na opačné straně. Nejčastěji to ale bývají bolesti kolene, Achilovky a nožní klenby. Právě tyto trable velmi často odezní, když člověk začne znovu víc používat palec.

A jak je na tom Váš palec? Schválně, zkuste pomalu udělat krok a soustřeďte se na odval chodidla… Zastavte ve fázi, kdy budou v kontaktu s podložkou už jen prsty. Umíte aktivitou flexoru palce nadzvednout MP kloub palce (metatarsophalangeální kloub = kloub mezi palcem a 1. paprskem kostí přednoží)? Tato akce by měla být součástí každého Vašeho kroku, v chůzi, běhu a jiných aktivitách. Je tomu skutečně tak? Umíte ovládat svůj palec? Pokud ne, trénujte ;-)…

 

Obr. 1: svaly chodidla

 

Autor: Mudr. et Bc. Míša Krákorová

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.