Antidepresiva a pohyb

Antidepresiva a další léky, které se využívají v řešení nebo zmírnění obtíží mají vliv na celkové fungování člověka. Jejich indikace je rozmanitá, a i v praxi fyzioterapie se s nimi setkáváme. Proč? Klient s bolestmi je tak ochromen, že není schopen běžného fungování, bojí se pohybu a nebo se je jeho stav jinak indikován k podání těchto léčiv.

Sára Škvarková tak sepsala několik bodů, které je potřeba mít na paměti, pokud s takovým klientem pracujeme.

1. Léky, jsou indikované ne jen na příznaky deprese ale také úzkostné poruchy, panické ataky, posttraumatické stresové poruchy nebo chronické bolesti pohybového aparátu. V neposlední řadě jsou často předepisované i na nespavost nebo při poruše příjmu potravy. (https://www.solen.cz/pdfs/far/2012/01/06.pdf)

2. Tato léčiva v těle ovlivňují neurotransmitery, molekuly, které v těle fungují jako distributory informací mezi buňkami. Tyto molekuly v těle hlavně ovlivňují kognitivní funkce jako paměť nebo učení, fungují jako regulátor bdění a spánku, podílejí se na činnosti svalové aktivity a vnímání bolesti ale také ovlivňují funkci autonomního nervového systému. (https://www.wikiskripta.eu/w/Deprese)

3. Podle WHO až čtvrtina lidí v průběhu života trpělo nějakou formou psychické poruchy. V rozvinutých zemích trpí depresí přibližně 14,6% populace! V EU má psychický problém každý 7 obyvatel. ( https://www.solen.cz/pdfs/neu/2019/03/10.pdf http://www.cspsychiatr.eu/dwnld/CSP_2021_1_33_41.pdf)

4. Pravidelný pohyb může pozitivně ovlivnit depresivní stavy jak už na úrovni biologické nebo kognitivní. Pohybová aktivita zvyšuje hladinu serotoninu, ovlivňuje vylučování kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu. ( https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2007/05/03.pdf)

5. Také však třeba brát na vědomí fakt, že pacienti trpící úzkostnými poruchami mají zhoršenou toleranci bolesti, proto je potřebné zvolit vhodnou intenzitu zátěže při tréningu/terapii (60-75% maximální tepové frekvence po dobu aspoň 30minut). (https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2007/05/03.pdf https://www.psychosom.cz/54-archiv/287-d-stackeova-p-eide-vyuziti-fyzioterapie-v-terapii-uzkostnych-poruch)

6. Neoddělitelnou součástí terapie jsou relaxační techniky, dechové cvičení a cílené vnímání těla v prostoru. Vhodnou metodikou jsou všechny pohybové “body and mind” koncepty (jóga, pilates, Feldenkraisova metoda…). Na místě je taktéž vhodně zvolený silový tréning. ( https://www.psychosom.cz/54-archiv/287-d-stackeova-p-eide-vyuziti-fyzioterapie-v-terapii-uzkostnych-poruch)

7. Důležitou složkou fyzioterapie pacientů s depresivními poruchami je vhodná komunikace. Informace je potřebné podat jednoduše a stručně, klienta je potřebné vždy pozorně vyslechnout a za žádných okolností nezlehčovat jeho problémy.

8. Základem úspěchu je neustála motivace klienta. Pohybová aktivita by měla jedince bavit, měla by mu dávat smysl. Je třeba dát velký pozor na syndrom přetrénování, který by mohl právě naopak vést k větším komplikacím.

Sára našla i pěkný článek, kde je komunikace s depresivním klientem popsána.

Jste sami klientem s úzkostnými nebo depresivními stavy a navštěvujete fyzioterapii? Setkáváte se s pochopením nebo raději tuto skutečnost raději ani nezmiňujete?

Objednání na fyzioterapii přes rezervační systém