Ladnost pohybu

Máme tu příspěvek od Míši Krákorové, které píší lidé dotazy a ten dnešní je takový: „Jakto, že někdo při pohybu vypadá jako by se vznášel na obláčku?“ „Ten člověk vypadá, že ho pohyb nestojí žádnou energii! Jak to dělá?!“ …

Pohyb je komplikovaná věc. Ten „krásný a ladný pohyb“ je takový, který se děje v plném rozsahu, v posturálně náročných situacích a zároveň maximálně ekonomicky. Pak vypadá „jednoduše a lehce“. Vezměte si takového profesionálního tenistu nebo tanečníka: dělají spoustu rotací, změn směrů, používají výbušnou sílu a to všechno ve stoji, ba víc, v chůzi a běhu.

Na uskutečnění takového pohybu se podílí spousta hráčů. Nejdůležitější z nich jsou tihle tři:

1. ROZSAH POHYBU … jen tehdy, pokud všechny naše klouby umí fungovat ve svém plném rozsahu pohybu (a ten je u každého člověka jiný, protože nám jinak narostly kosti), se mohou optimálně zapojit všechny svaly. Pak je pohyb maximálně ekonomický a nevznikají svalové dysbalance.

2. POHYBOVÁ KONTROLA … jen tehdy, pokud umím zapojit přesně ty struktury, s tím napětím a v tom směru, který potřebuji, může pohyb fungovat optimálně.

3. KOORDINACE … jen tehdy, pokud je správné načasování aktivace a relaxace (na tu se často zapomíná, ale sval musí umět správně obojí!) jednotlivých svalů, resp. svalových vláken v rámci svalu, může pohyb probíhat s minimálním nutným úsilím.

Tohle jsou věci, které mají zmáknuté lidi, kteří vypadají, že se vznáší, když se hýbou. Ne, nenarodili se tak. Ano, někdo má lepší a někdo horší predispozice. Ale každý se může naučit hýbat ekonomicky a s co nejmenším úsilím, tak, aby se u toho cítil dobře .

Jak řekl Nelson Mandela: „It always seems impossible untill it’s done.“ Tak to zkus taky…