Domácí pickles aka nakrm svůj mikrobiom!

Mikrobi uvnitř nás

Pro někoho je tato myšlenka podivná, ale mikrobi jsou opravdu naší součástí. Je jich dokonce tolik, že množstvím genetické informace je jich více než nás… Mikrobi se nacházejí jak uvnitř, tak i na nás. Nejsou nám ku škodě, ale naopak ku prospěchu. Pomáhají nám chránit organismus před škodlivými mikroby a bakteriemi. S těmi hodnými tak žijeme v jakési symbióze, kdy si neškodíme, ale vzájemně si prospíváme. Podílí se tak na naší obranyschopnosti a imunitě. Tráví složky potravy, které nejsme svými mechanismy schopni rozložit. A výzkumy bylo prokázáno, že zdravý mikrobiom pomáhá udržovat optimální hmotnost, kdežto lidé s chudým mikrobiomem trpí častěji nadváhou. Také byla nalezena souvislost mezi kvalitním mikrobiomem a výkonem ve sportu. A další velmi důležité propojení hlava – srdce – střeva. Oblast solar plexus je tak přímo spojen s mozkem a střevem (mikrobiomem). Ne nadarmo se říká spokojené bříško spokojená mysl a naopak.

Mikrobiom zdravého člověka, který neužívá pravidelně antibiotika, je rozmanitý a bohatý. Také neustálé desinfikování a mytí všeho kolem sebe nás činí méně rezistentní vůči ohrožení zvěnčí. Pokud antibiotika musíme užívat, tak se nám přechodně sníží početnost mikrobiomu. Stáváme se tak náchylnější k dalšímu napadení. Ať už další nemoci, nebo střevního onemocnění. Střevo totiž obývá méně „obyvatel“ a na volná místa se tak můžou dostat bakterie, které běžně nemají šanci. Proto je běžně doporučováno užívat probiotikaprebiotika. Abychom nebyli na omylu ani jedno se nerovná střevní mikrobiom! Probiotika (v překladu „pro život“) jsou živé mikroorganismy, které mohou přinášet pozitivní efekt. V našem trávicím traktu přežívají jen nějakou dobu. Je jich nespočet druhů a v lékárně si tak můžete koupit například: Lactobacillus (L. acidophilus, L. racemosus  L. casei,  L. delbrueckii);  Bifidobacterium (B. bifidum, B. breve, B. infantis, B. lactis, B.longum); Streptococcus (Lactococcus) lactis, Streptococcus thermophilus, Leuconostoc cremoris, kvasinky Torulopsis kefir, Torulopsis sphaerica nebo Saccharomyces fragilis… Rozdělují se dále na pasivní (například probiotické kultury v jogurtu) které mají v těle omezenou životnost a ovlivňují převážně prostředí žaludku a střev. Aktivní jsou například v kapslích a mají možnost ovlivnit více pochodů v těle. Prebiotika jsou pak převážně jen „potrava“ pro náš mikrobiom.

Každý člověk mám svůj autentický mikrobiom. Když se narodíme tak jsme „čistí“. A hned po průchodu porodními cestami nás začínají mikrobi osídlovat. Docela zvláštní představa že?

Porušený mikrobiom zasahuje do všech pochodů těla. Dochází ke změnám imunity, menstruačního cyklu, přibírání na váze, únava, psychické potíže, potíže s trávením, kardiovaskulární potíže, diabetes a mnoho dalších.

Jedna věc je užívat probiotika. Hledejte ty s živými mikroorganismy (skladují se nejčastěji v lednici). Nebo sušené, které se aktivují v trávicím traktu. Například Daily synerbio s brusinkou, splňují vše potřebné. Případně prebiotika, ale do tech bych neinvestovala a zaměřila se spíše na kvalitní stravu. To znamená dostatek zeleniny, ovoce. Obsahují totiž slupky, buničinu, vlákninu a další složky, které jsou právě krmivem pro naše spolubydlící. Dále, pokud snášíte mléčné výrobky, různé sýry, jogurty (kvalitní farmářské) a kysaná zelenina. Tak zvaně pickles! Vše můžete doplnit trávicími enzymy pro lepší trávení například Digestive Aid. (Můžete zakoupit se slevou s kodem FITANDTASTY7)

Domácí pickles

Recept jsem nevymyslela, jen převzala a upravila podle svých podmínek. Doba kvašení může být různá. Krátké kvašení pár hodin, střední pár dnů a dlouhé až týdny. To jak dlouho kvasit musíte odhadnout sami. Já nechávala při pokojové teplotě 2-3 dny, podle toho jak moc jsem měla chuť na tu dobrotu.

Nádoba

Nakládat můžete do čeho jen chcete. Já použila super sklenici s přiklápěcím víčkem z Ikei. Objem odhaduji na 1,5L. Tím, že jsem zvolila střední dobu kvašení, tak jsem sklenici nesterilizovala, ale pouze vymyla horkou vodou.

Výběr zeleniny

V podstatě máte neomezený výběr. Nedoporučuje se jen cibule a česnek. Moje první várka byla z čínského zelí, petržele a řapíkatého celeru. A bylo to dobrý. Muž si to smíchal se srirarchou a chutnalo to prý jako kimči. No a nejoblíbenější kombo je červené zelí a mrkev.

Nálev

Dost možná budou i sofistikovanější recepty, ale já si život nerada komplikuji. A tak nálev ve své podstatě nedělám. Vysvětlím dále.

Proces nakládání

Zeleninu nakrouháte, nakrájíte nebo naházíte do stroje. Na 1 kg zeleniny dáte 10 g soli (ideálně mořské, proč to netuším) a trošku mletého kmínu. Teď přichází na řadu ta zábava. Musíte zeleninu masírovat a hníst dokud nezačne pouštět šťávu. dříve se zelí šlapalo, což je pododobný proces. Mě tento proces při polovičním množství trvá asi 5 minut. Jakmile máte ve spod mísy loužičku nastává čas natlačení do sklenice. Chcete zeleninu natlačit tak, aby nezůstávalo volné místečko a nad zeleninou se začne tvořit vrstva tekutiny. Nic by nemělo čouhat.

Zatížit a čekat

Jakmile máte vše, musíte hmotu zatížit a přebytečná voda se vytlačí na povrch a oddělí tak zeleninu od přístupu vzduchu. Tak mlže probíhat ono kvašení. Já vymyslela důmyslný systém. Do sklenice nacpu víčko, doplním dělítkama ze shakeru a zavču, tak aby tekutina stoupla. Sklenice by i tak měla „dýchat“. Takže jsem z pod víčka oddělala gumu a vznikl tak mm průchod pro vzduch. No a pak čekáte.

Dejte vědět jak se Vám to povedlo!

Používáte jiný recept? Podělte se!

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.