CZ/EN

Když se práce stane vášní

Valná většina lidí v produktivním věku pracuje. Zhruba třetina je v práci převážně spokojená. Často se stává, že člověk jeden obor vystuduje a pracuje ve zcela odlišném. Tohle osobně moc nechápu. Proč bych ztrácela roky studiem něčeho, co mě v budoucnu nezajistí. Odpověď neznám hlavně z toho důvodu, že já se ve svém studiu a práci našla.

Studovala jsem celkem tři obory. Bakalářský obor regenerace a výživa ve sportu, fyzioterapii a magisterský obor učitelství tělesné výchovy zaměření kondiční trenér.

Všechna studia mě bavila. Vždy jsem věděla, že uplatnění s těmito obory vždy najdu. Zvlášť s fyzioterapií. A tak jsem si vlastně začala plnit svůj sen.

Sport, výživa, zdraví. Tři oblasti, které se prolínají mým životem už od mládí. Teprve studiem nabraly ten správný směr.

Výživa

Výživě se věnuji převážně online nebo formou konzultací. Tvořím 6 týdenní stravovací plány. Nedělám však jídelníčky, ale vedu klienta cestou zdravého a vyváženého stravování. Nutné je vlastní odhodlání a chuť na sobě pracovat. Výsledky vytrvalých klientek mluví za vše.

Tréninky

Osobní tréninky, lekce. Oblast, která mne velmi baví. Jako osobní trenér pracuji s různými klienty, řešíme různé cíle a poradíme si s různými omezeními. Možnost pomáhat a zlepšovat kondici, výkonnost a zdraví klientů je pro mne velkým hnacím motorem. A taky mi to ozvláštňuje práci coby fyzioterapeutky a dostáváme se více do dynamického zatížení.

Fyzioterapie

Hlavní část mé pracovní náplně. Obor, který si spousta lidí plete s masérskými službami, rehabilitačními sestrami nebo jej ani neumí vyslovit. Obor, který není dostatečně oceněn. Fyzioterapie je komplexní obor a doplňuje práci lékařů. Vrací pacienty zpět do normálního života, pomáhá řešit bolestivé stavy, vady stereotypu a upravuje pohyb a zdraví člověka. Fyzioterapeut je také často jako psycholog, který by měl pacienta vyslechnout.

Rozhodně to není jen, namasírovat a předat papír se cviky a cvičte si doma. Každý dobrý fyzioterapeut „vaří“ terapii přímo pacienta. Přemýšlí a vymýšlí, jak mu nejlépe pomoci. A hlavně očekává, že má pacient/klient zájem na sobě pracovat a doma provádí zadané úkoly.

Za dobu terapie není možné, aby pacient svůj stav hned nadobro vyřešil. Ano občas se stane:) Ale pokud problém trvá nějakou dobu, pěstujeme si jej pohybovými návyky, tak poté nějakou dobu trvá než je vyřešíme. Je potřeba více návštěv, více sezení.

Takže buďte trpěliví a převezměte zodpovědnost za své zdraví.

Přednášky, semináře

Oblast, která mne přímo nabíjí. Neustále se vzdělávám a tak mám hlavu plnou informací. Moc ráda je předávám dál, sdílím poznatky a učím jak efektivněji pracovat se svým tělem. Jsem neskutečně vděčná za příležitosti, které se mi naskýtají.

Stabilně přednáším pro @fitnessinstitut, kde vedu jednodenní semináře a také vzdělávám budoucí trenéry a výživové poradce. Mimo to, jsem také zvaná na různé akce, nebo do gymů a sportovních zařízeních, kde vedu praktické semináře na různá témata.

Mé vzdělávání

Sama jezdím na různá školení a semináře. Snažím se vyvarovat inteligenčnímu bahnu a nechci zamrznout na místě. Stále také cítím, že toho ještě hodně nevím. A tak hledám další možnosti a cesty jak svým klientům pomáhat. Nejvíce mne naplňuje DNS a další různé manuální techniky a způsoby aktivace.

Tento rok ještě nekončím a plánuji kurzy už i na jaro!

Hlavní je vývoj, nezůstat na místě a taky pracovat na sobě samém jako člověku.

Když se práce stane vášní je to výhra. Stále, ale musíme mít ve svém životě prostor i na další věci. Rodinu, přátele a hlavně sami na sebe. Práce by nás neměla pohltit.

Pracujte na sobě a starejte se o sebe!

 

Krásný den K.

 

 

 

 

Komentáře
  1. Hana napsal:

    Proč bych ztrácela roky studiem něčeho, co mě v budoucnu nezajistí?

    Někteří nejsou tak uvědomělí nebo vyspělí v těch 15 letech, aby si dokázali představit, co chtějí celý život dělat a vybrat si podle toho obor studia. Často se lidé hledají třeba až do svých 30 let a nevědí, kdo jsou a kam směřují. Něco si však vybrat musíme a tak jdeme na nějakou školu, která nás třeba ani nebaví, jen proto, abychom měli ten výuční list/maturitu, protože to je potřeba v každém zaměstnání, nehledě na jeho obor.

    • Klára Vomáčková napsal:

      Souhlasím:) Vybírat si svoji cestu kolem 15 roku života nebo poté kolem 18 je šílené. Naštěstí máme možnosti změny profese v podstatě kdykoliv. Ať se daří:)

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.