Může za všechno diastáza?

Nepamatuji den v práci, kdy by se mě alespoň jedna žena nezeptala na to, jestli nemá diastázu. V dnešním světě, kde máme možnost zjistit si o všem spoustu informací, se dostáváme do informačního chaosu. Současné informace vás tak nejčastěji dovedou k přesvědčení, že diastáza může za to, že vás bolí záda, máte inkontinenci, vtočil se vám palec na noze, máte velké břicho, skoliózu, bolestivou menstruaci… Ne, diastáza takovou moc nemá. A máte vůbec diastázu?

Úvodem jsem vás nechtěla odradit nebo naštvat. Ten, kdo je, asi, naštvaný jsem já. Démonizovat věci a děsit lidi není moje taktika prodeje, a proto mě občas točí do vývrtky, když tuto taktiku vidím.

O diastáze jsem se rozepsala už v článku zde. Rozdíl mezi rozestupem a diastázou by nám měl být tedy už jasný. Rozestup je normální jev, respektive stav. Uprostřed našeho břicha se spojují břišní svaly. A voilá, linea alba (místo spoje) může mít různou šířku. Máme do jisté míry geneticky dáno, jak široká bude. Druhým faktorem, který už ovládáme my, je to, jak aktivní břišní stěnu budeme mít. A to velmi ovlivňuje jestli bude tento rozestup kompenzovaný (v normě a v pořádku) nebo dekompenzovaný (vypouklý, mimo normu). Vnímáte ten proces? Aktivita břišní stěny a následek kompenzovaný nebo dekompenzovaný rozestup.

Rozestup ≠ diastáza

Těhotenství

Diastáza vzniká nadměrným tahem za vazivové struktury v oblasti linei alby. A například těhotenství je nejčastější stádium života, kdy se může diastáza objevit. Ale do jisté míry je to normální! Spousta faktorů ovlivňuje jak bude bříško po porodu vypadat. Můžete sebevíc cvičit, můžete ho mazat, ale pokud máte v genetické výbavě dáno, že tyto struktury nebudou pevné, tak s tím nic nenaděláte. Velký vliv má také například hypermobilita. Stejně tak, pokud budete stát s „vyvaleným“ bříškem (nevhodně držet své tělo), nebo budete mít enormní nadváhu, tak ano, diastáza v pravém slova smyslu vás nejspíše nemine. Zajímavé souvislosti se dočtete i zde. Diastáza se často „zatáhne“ sama a není potřeba to nijak zvlášť řešit. To, ale za předpokladu, že vše funguje jak má.

Zajímavostí je, že ženy se chtějí oné mezírky po porodu za každou cenu zbavit. Protože se dočetly, jak je to hrozná věc a co všechno jim může způsobit. Proto vždy pokládám otázku: „a jaký byl stav před porodem?“ Je totiž dost pravděpodobné, že norma je třeba 1cm. A na tom 1cm jsme právě teď. Takže kam se chceme dostat?

U starších žen má vliv na kvalitu vaziva hladina estrogenů, která s přibývajícími roky klesá. A diastáza se může „rozjet“ i později.

Děti

Diastáza u malých dětí je kapitolou samo o sobě. A rozhodně by se neměla zaměňovat s těhotenskou diastázou nebo rozestupem u mužů. Vznik diastázy u novorozenců a malých dětí má jinou příčinu vzniku. Často se jedná o komplikace během porodu, kdy hlavička a tělíčko prochází porodním kanálem. Miminko během porodu vykoná životní cestu, která je velmi náročná, a aby mohlo vyjít ven musí se v porodních cestách natáčet a zaklonit hlavičku. Během toho může dojít k blokádě v oblasti krku. Tato blokáda nemusí být nijak patrná. Může se projevit jako zvýšená plačtivost, časté ublinkávání, horší přijímání potravy, neotáčení hlavičky na obě strany. To může vést k jakémusi opoždění v psychomotickém vývoji, protože pokud se nezapojí správně svaly v oblasti krku, nezapojí se správně, aby bránice a svaly bříška. A tak nedojde ke „stažení“ linei alby a tento proces trvá mnohem déle a nebo přetrvá.

Další možností je závažnější stav, kdy má děťátko výraznější poruchu psychomotorického vývoje a je potřeba zasáhnout více. Může se jednat například o Vojtování a další techniky. Také se může jednat o zmíněnou genetickou zátěž ve formě změny kvality vaziva a nejde o diastázu, ale rozestup. A i zde se doporučuje s miminkem cvičit a více jej motivovat k pohybu. O kiss a kidd syndromu píší moc hezky zde.

Souvislost s diastázou a dalšími odchylkami jako jsou skoliózy, změny tvaru hrudníku má vliv vitaminu D, respektive jeho deificit. Články zde a zde.

Muži

Muži a diastáza je také častým tématem. Vezměme si dva základní případy. 1. mladý, aktivní, poměrně štíhlý muž. Při diagnostice mu vyběhne stříška. Mluvíme tedy o dekompenzovaném rozestupu. Po edukaci a správném zapojení nejen břišní stěny se tento stav stane kompenzovaný a je po problému. 2. starší muž, s nadváhou a sedavým zaměstnáním. Tady si při diagnostice můžeme všimnou masivní střechy. Tady můžeme mluvit o diastáze, protože má pán nadváhu a břišní stěna se nadměrně klene dopředu a to až tak, že dochází k porušení vaziva na úrovni linei alby. Přidává se faktor stereotypních pozic, nadváhy, inaktivity… Vnímáte ten rozdíl?

Diastáza a její magický vliv na celé tělo.

Diastáza nebo rozestup je komplexní věc. Není to jen o břiše. Musíme vzít v potaz držení těla jako celku, dolní končetiny, výživu a vlastně i onu genetiku. Není to středobod problému. Ten problém je totiž jinde a distáza nebo rozestup je jen jakýsi výsledek. Nemůžeme to brát od konce.

Tvrzení, že diastáza 100% souvisí s bolestmi zad je mimo, a kdo tvrdí, že to tak je, je buď šarlatán nebo má věšteckou kouli. Bylo zjištěno, že větší vliv na bolesti zad má vyšší BMI, tedy nadváha, což je jako jeden z hlavních faktorů snad všech bolestivých stavů našeho těla. Tohle tvrdí studie z roku 2006 zde.

Bolesti zad a dalších částí těla nejsou způsobeny rozestupem nebo diastázou. Diastáza a rozestup nás spíše jen upozorní na vadné držení těla, nevhodnou aktivitu břišní stěny a vadné pohybové stereotypy. Stejně tak potíže v oblasti pánevního dna. Je to signál, že tyto tkáně nejsou v dobré kondici. Nespolupracují spolu a částo se jedná o soubor více jevů. Anteverze pánve, povrchní dýchání, neaktivní břišní stěna. Vbočený palec na noze není způsoben stříškou na břiše. Po břiše nechodíme, aby mělo vliv na stav chodidla. Ale tato cesta je zase opačná. Noha a způsob jak ji používáme ovlivňuje struktury nad ní. Tato cesta může jít i opačným směrem a to od kyčle dolů nebo třeba od jizvy na břiše (po císařském řezu, břišních operacích…).

Při práci s diastázou můžou přestat bolesti zad, ale neznamená to, že bolesti zad byly zapříčiněny diastázou. Ano ukazuje to na neoptimální koordinaci břišní stěny, ale přímá souvislost může být i čistě náhodná. Co potom u lidí, které trápí bolesti zad, ale diastázu nemají? Proto je tvrzení, že diastáza může za všechno velmi zavádějící.

Co je to ta aktivní břišní stěna?

Zmiňuji ji už po několikáté a nerada bych vás mystifikovala. Není to pekáč buchet a sto sed lehů denně. K tomu dech pouze do hrudníku, chůze po patách, hyperlordóza v bedrech… Jde nám o koordinaci dechu a břišních svalů ve všech vrstvách. To je hodně lokální pohled. V globálu musíme vzít v potaz i další části těla, jako je noha a opora o ni, souhra svalů dolních končetin a trupu a to vše v pozicích, které provádíme každý den. Takže nestačí jen ovládat dech a trup v lehu na zádech. Musíme umět stát, sedět a chodit. Samozřejmě základ je nutné umět ovládat, a tak v pozicích na zádech začínáme.

Co nám může situaci znesnadňovat, protože na rovinu, nikdo z nám nemá ideální držení a fungování těla. Hlavním faktorem je už zmiňovaná nadváha. Bříško se klene ven, mění dynamiku i statiku stoje a všech dalších pohybů. Často nám ani neumožňuje dostat segmenty těla do neutrály. Dále jsou to strukturální změny, pooperační stavy a jizvy se kterými musíme nejprve pracovat, abychom se dostali do výchozích pozic a umožnili například hrudníku se plně rozvinout. Napadají mě ještě zmiňované blokády a to v jakémkoliv segmentu páteře. Například krční oblast, kdy pokud nedokážeme napřímení v této části, tak se nám bude mnohem hůře pracovat v oblasti bránice.

Co tedy dělat?

V prvé řadě se neděsit, ale zase nehodit flintu do žita. Každý jsme strůjcem svého štěstí. A ruku na srdce, máte dostatek pohybové aktivity? Jíte s ohledem na vaše zdraví? Nechci psát zdravě, málo, hodně, protože tím bych přinesla zase další otázky. Nezačínejte od výsledku, ale jděte po příčině. Nenechte se vyděsit a zbytečně se nestresujte. Na tohle téma by se dal napsat další velmi zajímavý článek. Vezměte osud do svých rukou a začněte na sobě pracovat. Upravte vaše návyky, vstaňte ze židle a zařaďte procházky. Naučte se správně stát, chodit a hlavně cvičit. Není to o hodinách a hodinách dřiny v posilovně, ale o hodinách a hodinách práce sám se sebou… Tohle je nadsázka, ale zadarmo to není. 

Důležitým bodem je také větší prevalence diastázy nebo bolestí zad u osob s vyšší hmotností (výzkumy často kalkulují s BMI). A uvádějí tento faktor jako jeden z rizikových. 

Pokud sami tušíte a víte, kde je chyba, začněte sami. Pokud jste žena po porodu nebo v těhotenství najděte si fyzio a proberte to s ní/ním. Tohle je specifická situace a potřebuje specifické řešení. Pokud máte miminko nebo dítko, tak stejně tak, navštivte lékaře nebo fyzioteraputku/fyzioterapeuta. Máte nadváhu? Začněte ji řešit. Najděte si fyzio a poté trenéra a ciťte se znovu dobře.

Závěrem

Sto lidí, sto chutí. Budou lidé, co tento článek vyvrátí, řeknou, že je to hloupost. To diastáza může za vaše problémy. Ale stejně s vámi budou pracovat, tak jak popisuji výše. Doufám. A také doufám, že od základů. Své tělo byste měli znát, měli byste jej mít rádi. Nesnažit se napasovat do ideálů dnešní doby. Každý jsme nějaký a nikdo z nás není dokonalý. A tak je to dobře, tak to má být. My jsme naše tělo, měli bychom ho mít rádi a měli bychom se k němu i tak chovat.

U nás na fyzio s diastázou a rozestupem pracujeme komplexně. Pro účely, kdy není možná návštěva u nás jsem vytvořila programy, které řeší nejen tuto problematiku.

VŠE JE V NAŠÍCH RUKÁCH! JEN ZAČÍT.

Pokud máte nějakou otázku nebo dotaz, nebojte se ozvat!

S pozdravem Klára

Zdroje:

Diastasis of rectus abdominis muscles in low back pain patients – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28946525/

Prevalence and risk factors of diastasis recti abdominis from late pregnancy to 6 months postpartum, and relationship with lumbo-pelvic pain – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25282439/

Diastasis recti abdominis in adult women based on abdominal computed tomography imaging: Prevalence, risk factors and its impact on life – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33207011/